MALÁ ÚPA

Obec Malá Úpa se rozkládá ve východní části Krkonoš 
a prakticky dodnes si zachovala původní rázovitost ryze
horské osady s typic­kými boudami a chalupami rozptýlenými
po horských stráních. Malá Úpa je ze severu a východu 
ohraničena pohraničním hřebe­nem, po kterém probíhá státní
hranice s Polskem. Ten vstupuje na území obce nejvyšší
horou Krkonoš - Sněžkou (1602 m n. m.), pokračuje 
Obřím hřebenem, Černou kopou (1410 m n. m.),
Kowarským hřbetem, Pomezními Boudami (1050 m n. m.)
a Pomezním hřebenem až na Lysečinskou horu (1118 m n. m.).
Státní hraníce ohraničuje skoro polovinu území obvodu obce,
Více jak dvě třetiny území pokrývají rozsáhlé lesní porosty,
především v západní polovině obce. Zde se jihovýchodní 
srázy Sněžky propadají do romantického Lvího údolí,
obklopeného lesnatou Koulí (1320 m n. m.), Pěnkavčím vrchem
(1105 m n. m.) a Lví horou (1172 m n, m.). Zhruba od spojnice 
Lví hory a boudy Jelenka (1270 m n. m.) se směrem na západ
rozprostírá Státní přírodní rezervace "Prameny Úpy".

  Obec Malá Úpa vděčí za svůj vznik těžbě dřeva pro potřeby 
kutnohorských stříbrných dolů v 16. století. Od té doby pustý 
kraj údolí řeky Malé Úpy začali postupně osídlovat dřevaři
především  z Tyrolska. Vytěžené dřevo se plavilo po Malé Úpě, 
která byla usplavněna plavebními přehradami, takzvanými klauzurami. 
Z těch se zadržená voda vypouštěla a umožnila splavení dřeva.

  První taková "klauzura" byla vybudována v roce 1568. Bukové dřevo,
které neplave, se pálilo na místě v milířích na dřevěné uhlí.
Další "klauzura"' byla vybudována v roce 1584. Krátce nato
byla těžba dřeva po zastavení důlních prací v Kutné Hoře omezena
a v roce 1609 zastavena úplně. Když došlo k zastavení těžby dřeva,
odešla část dřevařů za prací jinam a část se usadila na vzniklých 
mýtech a věnovala se převážně chovu hovězího dobytka a koz.
Tak vznikla na různých místech větší či menší seskupení chalup
a luční enklávy.

  Dalším zdrojem obživy bylo v Malé Úpě pašování, hlavně cukerínu
ze sousedního Slezska.
Významnou událostí byla návštěva císaře Josefa II. v roce 1779,
který na Malé Úpě i nocoval a z jehož popudu byl za upřímnost 
horalů, kteří se přiznali k pašování, postaven kostel. 
Ten byl 22. února 1791 vysvěcen a zasvěcen sv. Petru a Pavlovi.
V Il. polovině 19. století začaly s rozvojem turistiky vznikat i první 
pohostinské podniky. K podstatnému rozvoji turistického ruchu
došlo až po I. světové válce. Přesto však si Malá Úpa i nadále
udržovala výrazně zemědělský ráz a díky tomu se zde dodnes 
zachovala řada objektů lidové architektury.

  V roce 1980 zanikla Malá Úpa jako samostatná obec a byla přidělena 
k Peci pod Sněžkou. Po tzv. "sametové revoluci" v listopadu 1989 
prosadily občanské iniciativy znovuobnovení samostatnosti a volbami
nového obecního zastupitelstva se 28. 11. 1990 završilo úsilí občanů 
a Malá Úpa je opět samostatnou obcí.

  Zdravé klima, dochovaný ráz ryze horské osady, přírodní krásy 
a ideální terén vytváří příznivé podmínky pro odpočinek, turistiku,
turistické lyžování a pro jízdy na horských kolech. Řada krátkých
lyžařských vleků a 1000 m dlouhý lyžařský vlek s upravovanou 
sjezdovkou na Rennerových Boudách umožňuje i sjezdové lyžování.

  Hraniční přechod pro pěší na Pomezních Boudách Vám otevírá
i cestu na zajímavé výlety do sousedního Polska.

Těšíme se na Vaši návštěvu. Přijďte pobejt!

Zpět